Jednání o výstavbě nového závodu na výrobu letecké přístrojářské techniky na Moravě započalo rozhodnutím tehdejších ústředních orgánů přemístit výrobu leteckých přístrojů a elektroniky mimo Prahu. Zástupci závodu PAL Modřany rozhodli, aby nový závod byl umístěn v Uherském Hradišti, kde se podmínky pro výstavbu zdály být nejvhodnější.
4. září 1949 bylo proto provedeno komisionální řízení za účasti zástupců ministerstva obrany a staveniště schváleno. Nový závod, tehdy pod názvem AEROPAL, se začal budovat v září 1950. V souběhu s probíhající výstavbou nového závodu byla v roce 1951 uvedena do provozu provizorní mechanická dílna v místním hostinci "U Pučalíků". Toto datum je možno považovat za skutečný počátek firmy, která v průběhu let měnila názvy - AEROPAL, HRADIŠŤAN, VLTAVAN, MIKROTECHNA a konečně MESIT. Prvními výrobky tohoto provizorního provozu byly motoampérmetry a náramkové kompasy.

Vlastní závod však byl otevřen v květnu 1952 a 280 zaměstnanců zahájilo výrobu převážně převzatých programů - palivoměry, membránové, elektromagnetické a deprézské systémy.

V roce 1955 měl podnik již 830 zaměstnanců, vlastní vývoj a konstrukci, zkušebnu, fyzikální a chemickou laboratoř, komplexní výrobu včetně technologie, konstrukce a výroby zkušebních zařízení. Prakticky celou produkci kontroloval a přejímal zástupce vojenské správy (tato praxe trvá dodnes).

V roce 1956 - 58 byla vyvinuta a úspěšně předána do výroby první radiostanice. Byla to palubní VKV radiostanice VKP 10 určená do zástaveb letounů AERO 45 a L 200. Byla samozřejmě elektronková, podobně jako další typ VKDC-1, zavedená do výroby v roce 1966 (tato byla zastavěna převážně v letounech L 200D, Z 37).

Další typy, počínaje velmi úspěšným typem palubní VKV radiostanice VKDC-1 (více jak 5000 ks pro letouny L 410), pokračujíce dvoupásmovou radiostanicí LPR 80 (zástavba do letounů L 39) byly již plně polovodičové, s moderní koncepcí se syntezátorem a fázovým závěsem. Součástkově a technologicky byly ve své době srovnatelné se světovou špičkou, neboť MESIT měl přístup k západní součástkové základně, přístrojové technice, technické literatuře.

Bylo to v zájmu tehdejší vládnoucí garnitury, neboť část letounů a s tím i přístrojové vybavení bylo exportováno na západ a muselo odpovídat tamním požadavkům. Týkalo se to především malých sportovních letadel z Moravanu Otrokovice, kam MESIT významnou část přístrojů dodával. Rovněž požadavky tehdejšího Sovětského svazu na tuto techniku byly velmi náročné, mnohdy tvrdší než pro ostatní zákazníky. Tyto dva hlavní vnější vlivy, neobyčejná pracovitost a cílevědomá snaha zejména techniků vést vývoj na světové úrovni, zformovaly původně nevýznamný závod z padesátých let do podoby moderního podniku na počátku 90. let. Podnik byl vybaven kvalitními odborníky, novými budovami, komplexním systémem řízení výroby, jakosti, s vybudovaným servisem, výrobními technologiemi s NC a CNC stroji, vlastními návrhovými systémy plošných spojů včetně výroby, vlastní konstrukcí přípravků a nástrojárnou, vlastní slévárnou, galvanovnou.

Od začátku roku 1990 bylo ve výrobním sortimentu MESITu, (tehdy koncernového podniku koncernu AERO Praha) 850 typů leteckých přístrojů a zařízení, převážně elektronických a elektromechanických. Všechny byly vyvinuty a zavedeny do výroby vlastními silami podniku.

Byly to přístroje a soupravy pro měření neelektrických veličin na palubě - snímače a ukazatele teploty, tlaků, vibrací, rychlosti, průtoku, napájecí soupravy pro palubní sítě letadel stejnosměrné i střídavé - elektronické statické měniče do výkonu 1,5 kW jednofázové nebo třífázové, radiostanice pro I. a II. letecké pásmo, radionavigace ILS včetně indikátorů, regulační elektronické členy analogové, číslicové pro řízení paliva leteckých motorů a řada digitálních i analogových řídicích a kontrolních přístrojů pro letectví.

Od roku 1990 se však díky bývalé orientaci na východní trhy prakticky zastavil obchod s vojenskými i civilními letouny československé výroby, což mimo jiné znamenalo pro MESIT významné omezení výroby, nedokončení nových projektů, ztrátu výrobkové orientace. V této situaci bylo počátkem roku 1993 z řady variant vybráno vedením MESITu, (tehdy již akciové společnosti) řešení, které mělo zajistit profesní a technologickou integritu v areálu podniku, zabránit výraznému odlivu odborníků a přitom udržet únosné ekonomické počáteční podmínky. Tento rok byl klíčový pro vznik prvních samostatných obchodních společností majetkově pevně svázaných s MESITem. Postupně vznikly společnosti FIMES a. s. (nástrojárna, slévárna), DICOM, spol. s r. o. (vývoj a výroba digitální a komunikační techniky), MESIT přístroje spol. s r. o. (vývoj a výroba speciální elektroniky pro letectví, armádu a policii), MESIT RONEX, spol. s r. o. (výroba rotačních a montážních mechanických dílů), MESIT PCB, spol. s r. o. (návrh a výroba plošných spojů) a další společnosti, zajišťující pronájem, nákup energií, ekologii, stravování apod. Tato formace byla zahrnuta do struktury MESIT holding a. s., který zaměstnává k 1. 1. 2002 - 960 zaměstnanců.

Mimo firmy MESIT holding působí v celém areálu v podnájmu dalších cca 25 firem, z nichž největší je AVX CORPORATION. Celkově je v areálu zaměstnán přibližně stejný počet lidí jako v roce 1989, ovšem hospodářská činnost je vedena mnohem efektivněji, za použití moderních metod řízení a na moderních technologiích.